KDO se musí letos "PŘIZNAT"?

ZAMĚSTNANEC (HPP) BEZ VEDLEJŠÍCH PŘÍJMŮ (zálohová daň)

Pokud jste během roku 2016 byli pouze zaměstnaní bez dalších vedlějších příjmů, můžete zůstat v klidu - Vás se povinnost podat daňové přiznání týkat nebude. Zálohu na daň Vám ze mzdy pravidelně strhával zaměstnavatel a postará se i o roční zúčtování daně, pokud o něj zažádáte (Vzpomínáte na růžový formulář Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti? Podepisovali jste ho pravděpodobně při nástupu do zaměstnání). Pokud jste vystřídali zaměstnavatelů několik, ale postupně – čili nepracovali jste během roku nikdy pro dva zaměstnavatele naráz – můžete posledního z nich požádat, aby za vás roční zúčtování vyřídil a budete mít daně taktéž téměř bez starostí. Nutné je doložit Potvrzení o příjmech od každého ze zaměstnavatelů, a pokud budete chtít odečítat slevy (např. za darování na charitu, darování krve, odepsat úroky z hypotéky, školkovné apod.) či uplatnit daňový bonus na dítě/děti, budete požádán o doložení dalších rozhodných skutečností. Ikdyž zaměstnanci běžně daňové přiznání podávat nemusejí, měli by se o svou daňovou povinnost přesto zajímat. Zaměstnavatel sám totiž nezjišťuje, zda-li má zaměstnanec hypotéku, platí za děti školkovné nebo daruje krev. Nevíte jaké všechny slevy můžete odečítat a zda-li by se Vám daňové přiznání vyplatilo podat i bez povinnosti? Kontaktujte nás, pomůžeme Vám.

O roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění může poplatník požádat svého zaměstnavatele (plátce příjmu) za těchto podmínek:

  • pokud nemá povinnost podat DP,
  • ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo postupně od více plátců,
  • měl u všech plátců podepsané daňové prohlášení a
  • nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období požádá písemně o provedení ročního zúčtování posledního z výše uvedených plátců.

Nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období musí poplatník svému zaměstnavateli dodat veškeré doklady, aby zaměstnavatel mohl roční zúčtování provést. Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede zaměstnavatel nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období. Případný přeplatek musí být poplatníkovi vrácen nejpozději při zúčtování březnové mzdy.

I přesto, že zaměstnanci podávat daňové přiznání nemusejí, i zde existuje výjimka potvrzující pravidlo - a tím jsou zaměstnanci s nadprůměrnými příjmy, kteří budou povinni uplatnit na své příjmy tzv. solidární daň. Solidární daň se odvádí z hrubé mzdy ze standardního zaměstnaneckého poměru nebo dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti.

ZAMĚSTNANEC (srážková daň) a AUTORSKÉ HONORÁŘE

Pokud jste měli v roce 2016 pouze příjmy, které se zdanily u zaměstnavatele takzvanou srážkovou daní, přiznání letos podávat nemusíte. Jde zejména o zaměstnance, kteří v roce 2016 pracovali na dohodu o provedení práce, odměna od jednoho zaměstnavatele nepřesáhla deset tisíc korun měsíčně a nepodepsali prohlášení k dani. Stejný princip bude u u těch, kteří si vydělávali na základě autorských honorářů, které již byly zdaněny srážkovou daní. I přesto byste měli zvážit podání daňového přiznání, můžete totiž v určitých případech získat 15% srážkovou daň zpět. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní vám umožní ve větší míře (nebo dokonce plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat k tomu budete potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, které vám na požádání vydá po konci roku. Uplatnit můžete přinejmenším základní daňovou slevu na poplatníka, která dělá 24 840 korun ročně a další možné slevy či daňový bonus podle splněných podmínek.

DALŠÍ PŘÍJMY BEZ POVINNOSTI PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ

  • úvěry ze zápůjčky
  • příjmy získané restitucí
  • příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby
  • příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů,
  • příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem
  • příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva, které je Česká republika povinna uhradit
  • příjmy poplatníka, který vypomáhá s domácími pracemi, a to za stravu a ubytování (au-pair)
  • příjmy získané převodem majetku od osoby blízké, která byla zemědělským podnikatelem a předčasně ukončila provozování zemědělské činnosti
  • příjmy z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů

Kompletní výčet příjmů, které nejsou předmětem daně, najdete v §3 zákona o daních z příjmů.

OSVOBOZENÉ PŘÍJMY

Další skupinu příjmů zákon od daně osvobozuje, výsledek je obdobný: nemusíte je danit ani přiznávat. Jen nezapomeňte, že u některých typů příjmů je osvobození podmíněno splněním jistých podmínek a limitů nebo časovým testem.

Od daně z příjmů jsou osvobozeny například:

  • příjmy z prodeje rodinného bytu či domu (pokud v nich prodávající měl bydliště aspoň dva roky bezprostředně před prodejem nebo doba mezi nabytím a prodejem přesáhla pět let)
  • příjmy z prodeje movitých věcí, pokud nejsou zahrnuty do obchodního majetku (motorová vozidla, lodi a letadla jsou osvobozena, když mezi nabytím a prodejem uplynul alespoň rok)
  • přijatá náhrada škody (pokud náhrada škody nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem), náhrada nemajetkové újmy
  • přijatá plnění z pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škody (pokud pojištění nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem)
  • ceny z veřejných, reklamních či sportovních soutěží v hodnotě nepřevyšující částku deset tisíc korun
  • příjmy sociálního charakteru – tedy dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění (důchody se nedaní do roční výše 306 tisíc korun), státní sociální podpora, sociální zabezpečení, všeobecné zdravotní pojištění a podobně, a také odměny vyplacené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů
  • výživné
  • stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy, výpomoc od zaměstnavatele (například výpomoc rodině při úmrtí zaměstnance)
  • příjmy nabyté dědictvím nebo odkazem
  • příjmy nabyté darem od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, případně od osoby, se kterou jste žili nejméně po dobu jednoho roku před obdržením daru v společné domácnosti
  • příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem cenného papíru při jeho prodeji dobu tří let

Kompletní výčet osvobozených příjmů najdete v §4 zákona o daních z příjmů.

POVINNOST PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ

Zákon o daních z příjmů nejprve uvádí základní pravidlo, kdy vzniká povinnost podat DP:

  • daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. 

ZDP dále stanoví povinnost podat DP zejména v těchto případech:

  • daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu,
  • český nerezident, který uplatňuje slevy na dani (s výjimkou základní slevy na poplatníka a slevy na studenta) nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně,
  • pokud byly poplatníkovi vyplaceny příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta,
  • pokud poplatník s příjmy ze závislé činnosti uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí (dar),
  • povinnost podat DP má poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti.
  • měli příjem z několika zaměstnání zároveň a příjem z některého z nich se nezdanil srážkovou daní
  • měli příjem ze zaměstnání a vaše další příjmy (třeba z pronájmu, podnikání nebo kapitálového majetku) přesáhly hranici šesti tisíc za rok (hranice platí pro hrubé příjmy, nikoli zisk)
  • neměli příjmy ze závislé činnosti (tedy ze zaměstnání), ale jste důchodce, student nebo třeba matka na rodičovské dovolené a v rámci přivýdělku (například podnikáním nebo pronájmem) jste si vydělali víc než 15 tisíc za rok
  • vaše podnikání vykazovalo ztrátu

Pouze připomínám, že kromě ZDP stanovuje povinnost podat DP taktéž daňový řád, který uvádí, že řádné daňové tvrzení musí podat daňový subjekt mimo jiné i na výzvu správce daně. Více info na stránkách finanční správy.

KAPITÁLOVÝ MAJETEK

Danit a přiznávat musíte také příjmy z kapitálového majetku. Zjednodušeně řečeno, jde o příjmy, které plynou z toho, že držíte finanční majetek jako jsou např. obchodní podíly, cenné papíry, pohledávky z půjček a podobně. Velká část z těchto příjmů bývá již zdaněna srážkovou daní přímo u zdroje. Pak daňové přiznání podávat nemusíte – týká se to typicky dividend, výnosů z vkladů na vkladní knížce, bankovním účtu, dávek a odbytného penzijního pojištění a plnění ze životního nebo jiného pojištění. Přiznat byste ale měli kupříkladu úroky získané z půjček.

Kompletní výčet najdete v §8 zákona o daních z příjmů.

PŘÍJMY Z PRONÁJMU

Přiznat a zdanit musíte také příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů nebo movitých věcí - až na pár výjimek. Pokud se jedná jen o příležitostný pronájem movité věci (traktor, notebook, kávovar apod.) s příjmem do třiceti tisíc za rok, daňové přiznání podávat nemusíte. Totéž platí, když máte příjmy ze závislé činnosti (tedy typicky ze zaměstnání) a vaše příjmy z pronájmu (movitých nebo nemovitých věcí) nepřesáhnou šest tisíc za rok. Nebo pokud jste důchodce, student či matka na rodičovské a vaše roční příjmy z pronájmu nepřesáhnou patnáct tisíc. V ostatních případech je nutné daň vypočítat a podat daňové přiznání.

Kompletní výčet najdete v §9 zákona o daních z příjmů.

OSTATNÍ PŘÍJMY

Danit musíte také například příjmy z výher v loteriích a sázkách, příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských nebo příjmy z příležitostných pronájmů či činností (které za rok překročily hranici třiceti tisíc korun). Daňové přiznání tak budete podávat, pokud jste si např. prodejem z vlastní zahrádky či oblečení po Vašem dítku vydělali více jak třicet tisíc korun (jde o výdělek počítaný dohromady, tj. např. 15000,- za prodej vlastní zeleniny a 15000,- za prodej obnošeného oblečení).

Kompletní výčet najdete v §10 zákona o daních z příjmů.

*text má pouze informativní charakter. Aktualizováno 28.11.2016. V případě zájmu o naše služby nás neváhejte kontaktovat, pomůžeme Vám.